Sobota, 16 října, 2021
novinky
magazín
Domů Zdraví Zdravotní problémy? Možná máte "děravé střevo"

Zdravotní problémy? Možná máte „děravé střevo“

-

Stěna našeho střeva tvoří naše nejrozsáhlejší propojení s vnějším světem. Plocha tenkého střeva má díky střevním klkom přibližně 300 čtverečních metrů. Pro srovnání – tenisový kurt určený na čtyřhru má plochu 260 čtverečních metrů.

Bianka Stuppacherová, Pravda 22.09.2021 06:00 ruce, břicho, srdce, trávení, střevo, probiotikáFoto: Shutterstock
Současný názor o důležitosti probiotik byl poprvé vysloven již počátkem 20. století ruským biologem a držitelem Nobelovy ceny Iľjom Mečnikovom.
Střevní stěna má za úkol získat maximum živin a dalších látek z potravy, a přitom do těla na této obrovské ploše vpustit co nejméně škodlivin. V tom spočívá její bariérová funkce. Představme si sliznici střeva jako síť s drobnými otvory, která dovnitř propustí pouze látky s určitou velikostí. Velikost těchto ok je tedy rozhodující pro vstřebávání živin. Pokud je však něco v nepořádku, otvory v síti se zvětší a do těla začnou proudit látky, které tam nemají co hledat.

Stres zvyšuje propustnost střev
V jakých situacích k tomu dochází? Dávný stresový mechanismus spouští v těle reakci „Uteč nebo bojuj“. V minulosti v nebezpečné situaci byl člověk díky vyplaveným stresovým hormonům schopen utíkat nebo bojovat – zachránit si život. V této „akutní situaci“ naše tělo dokáže prudce zvýšit propustnost střev, a tím umožnit organismu vyšší příliv potřebné energie. Na druhé straně – zvýšením propustnosti střeva tělo zaplaví i škodliviny navíc, protože bariérová funkce střeva se sníží.

Bohužel, tento mechanismus funguje i při chronickém stresu, který současná moderní doba přináší mnohem častěji ve srovnání s dávnými časy, když se člověk ocitl v nebezpečí ohrožení života jen z času na čas. Pokud se chronickému stresu nenaučíme různými technikami či změnou způsobu života bránit, ocitáme se v ohrožení permanentně.

Lidé by měli mít harmonické vztahy nejen s … Foto: Shutterstock
Lidé by měli mít harmonické vztahy nejen s jinými lidmi, ale také s mikroby, které jsou naší součástí.
Zvýšená propustnost = zánět
Propustnost střev rovněž ovlivňují střevní bakterie – a to oběma směry. Probiotické kmeny pomáhají udržovat střevní bariéru, ale mnoho patologických bakterií (Helicobacter, zlatý stafylokok, salmonela …) střevní propustnost zvyšují a bariérovou funkci střev zhoršují. Kromě toho propustnost střeva zvyšuje i západní typ stravování (vysokotučná dieta), i proto mají obézní lidé v těle chronický zánět a vyšší hladinu endotoxinů. Vylučující se zánětlivé toxiny aktivují nadměrné vylučování střevní bílkoviny, tzv. zonulínu. Právě zonulín určuje propustnost střevního obsahu přes střevní sliznici do oběhové soustavy. Pokud se aktivuje nadměrně, buňky střevní sliznice se zmenší více, než je povoleno, mikropóry mezi nimi se rozšíří a vznikne nadměrná, patologická propustnost střeva. Viry, toxiny, dokonce celé bakterie pronikají do lymfatické tkáně a do krve. „Oka na síti“ jsou jednoduše příliš velké a přepadává nimi i to, co nemá.

Procesy kolem propustnosti střev se v posledních letech intenzivně zkoumají. Jejich pochopení není zcela jednoduché, což se však ví, je fakt, že zvýšená propustnost střeva vede u každého člověka k zvýšené hladině tzv. endotoxinů v krvi a k ​​chronickému zánětu (resp. se zhorší již existující zánět v těle: ekzém, akné, rosacea atd.). Je dokázáno, že při akutním vzplanutí ekzému je hladina endotoxinů například u pacienta s atopickým ekzémem až 60 krát vyšší ve srovnání se zdravým člověkem!

Děravé střevo není oficiální diagnóza
Změna v propustnosti střev má podíl na vzniku a zhoršení mnoha nemocí, například v rámci metabolického syndromu (ateroskleróza, hypertenze, cukrovka), při zánětech střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), v případě psychiatrických nemocí jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, autismus, deprese či chronický únavový syndrom.

I proto se v posledním období věnuje zvýšená pozornost problematice tzv. mikrobiómu. Je to souhrn genů všech mikroorganismů, které osidlují naše tělo – bakterií, virů, kvasinek, hub či plísní. A z nich je nejznámější a najprebádanejší právě střevní mikrobióm. Ten má přibližně takový počet buněk mikroorganismů, jako je počet buněk těla. A 150-krát více genů. Hraje svou roli při mnoha onemocněních, rovněž při syndromu zvýšené propustnosti střev (anglicky Leaky gut, děravé střevo).

Mohlo by Vás zajímat

PR článek