Úraz, vážné onemocnění, zdravotní postižení. S poznáním, že zdraví je nejdůležitější, přichází často i další zjištění: Bez peněz je boj za zdraví náročnější, často nemožný.
OUR MEDIA SR – ADteam (sponzorovaný obsah) 20.09.2021 14:38 kristianko2nFoto: archiv Kristiánkovej rodiny
Kristiánkovi rodiče získali prostředky na speciální rehabilitace v Berlíně.
Jen za peníze se dají nakoupit léky, terapie, zdravotnické prostředky. Zákon však přesně stanoví, které z nich může zdravotní pojišťovna uhradit z veřejného zdravotního pojištění a které ne.
Již téměř deset let přispívá zdravotní pojišťovna Důvěra svým pojištěncům na potřebnou léčbu nad rámec zákona. Své o tom ví více než 1200 pojištěnců, kterým za tento čas rozdělila více než 1,5 milionu eur.
I Bojovníci za zdraví – Ninka, Kristiánko a Diana, kteří dostali finanční příspěvek od Důvěry v uplynulých měsících.
Nejprve kašel, pak nehybná ruka
Ninka dostala grant na speciální rehabilitaci … Foto: archiv Ninkinej rodiny
Ninka dostala grant na speciální rehabilitaci ruky.
Do 8 let byla Ninka zdravým dítětem. Koncem října 2019 dostala křečový kašel. Diagnóza: bronchitida. Později se zjistilo, že má zánět míchy.
Začala se jí třást levá ruka, později jí přestala hýbat úplně. Aby postiženou ruku co nejvíce rozhýbala, potřebuje neustálou rehabilitaci. „Bohužel, rehabilitace v našem regionu a v domácím prostředí nejsou natolik intenzivně, jak by potřebovala. A v soukromých rehabilitačních centrech, které zdravotní pojišťovny neproplácejí, jsou finančně velmi náročné, „říká máma dnes desetileté Ninka Eva.
Ninkine pokroky, a když malé, jsou pro rodinu velkým krokem k vytouženému cíli. Tím je co nejvíce rozhýbat Ninkinu ruku.
Ninka má jednou ročně nárok na 28-denní lázeňský pobyt, který jí proplatí zdravotní pojišťovna, což však nestačí. „Proto jsme se rozhodli požádat o grant zdravotní pojišťovnu Důvěra.“
Rehabilitační pobyt, na který dostala Ninka finanční příspěvek, má již za sebou a její maminka vidí pokroky. „I když malé, ale pro nás jsou i malé pokroky velkým krokem k vytouženému cíli. Tím je rozhýbat Ninkinu ruku, nejlépe na sto procent. Nebo alespoň do té míry, aby věděla v budoucnu provádět sama všechny samoobslužné činnosti bez asistence, „dodává Ninkina máma.
Kristiánko ještě může vidět
Kristiánko se speciálními hračkami.Foto: archiv Kristiánkovej rodiny
Kristiánko se speciálními hračkami.
Když měl Kristiánko tři měsíce, lékařka si všimla, že zvláštní koulí očima a nereaguje na světlo ani na předměty. Diagnóza zněla hypoplazie zrakových nervů a chiazmy. Lidé s tímto onemocněním mohou vidět všechno, a nemusí vidět vůbec nic.
Kristiánko čtyřnožka ve své dětském pokoji a nenaráží do stěn, směje se na blikajících světýlkách, je to malý zázrak.
„Báli jsme se, že nás náš syn nikdy neuvidí. Začali jsme dělat vše proto, aby se jeho zrak zlepšil. Zatímco se jeho mozek vyvíjí, máme šanci zlepšit jeho zrakové funkce, „říká maminka Zuzana. Rodiče jednoletého chlapečka každý den stimulují jeho zrak světýlky, speciálními světelnými tabulemi, senzorickými hračkami. Od lékařů dostali doporučení absolvovat terapii elektrickými impulsy. Problém je v tom, že je drahá, zdravotní pojišťovny ji neproplácejí a nejblíže se provádí až v Berlíně.
V grantovém programu Důvěry požádali Kristiánkovi rodiče o proplacení části nákladů na první léčení. Uspěli a první terapii už mají za sebou.
„Vidíme první pokroky. Kristiánko začal vnímat velké předměty, umí je rozlišit, například gymnastický balón, počítadlo a světelnou tabuli. Čtyřnožka ve své dětském pokoji a nenaráží do stěn, směje se na blikajících světýlkách, „vysvětluje matka Zuzana.
Chlapeček sice stále nezaostřuje a nevidí malé předměty, rodiče však věří, že i to se časem podaří. „Věříme, že časem rozpozná, že máma je máma a táta je táta,“ uzavírá Zuzana.
